Michal Balouš přestoupil do Bohemians Praha 1905

Odchovanec Rapidu Psáry Michal Balouš r. 2000 přestoupil v pondělí 27. února 2017 do klubu Bohemians Praha 1905 – U17. Michal přišel do Psár po rozpadu mládeže z Dobřejovic v roce 2010. Dva roky hrál ve výběrech OFS Praha – západ. Byl jedním z klíčových hráčů družstva žáků, kteří vyhráli v sezoně 2013/2014 okresní přebor. Rok na to hostoval v 1. A třídě žáků v SK Slavia Jesenice. Od roku 2016 působil v FC Jílové nejprve v 1. A třídě dorostu a v letošní sezoně v Krajském přeboru mladšího a staršího dorostu. V klubu FC Jílové nastoupil již v patnácti letech za muže v 1. A třídě dospělých a i v této sezóně nastupoval k zápasům 1. B třídy a krajského poháru dospělých. Všichni v Rapidu Psáry přejeme Michalovi mnoho sportovních úspěchů v novém klubu.

Rozhovor s Michalem Baloušem.

Jak vzpomínáš na své fotbalové začátky?

Fotbal hraji již od mala, takže na úplné začátky si nevzpomínám, jenom vím, že jsem chtěl být pořád u míče.

Kdo tě k fotbalu přivedl?

Asi táta, celkově rodiče, už od mala jsem chtěl kopat do míče, ještě než jsem pořádně začal chodit. Mamka si se mnou opravdu “užila”.

Začínal jsi v Tempu, pak jsi hrál v Dobřejovicích, Psárech, Jesenici a Jílovém, jak bys jednotlivé týmy porovnal?

Vzhledem k tomu, že jsem kluby prošel v různých věkových kategoriích tak to nemůžu moc porovnávat. V Dobřejovicích byly super soustředění, v Jesenici a v Jílovém hráči, ale nejlépe jsem se cítil ve Psárech.

Kdo ti dal fotbalově nejvíce z trenérů, co jsi měl?

Neumím úplně říct, kdo mi dal nejvíc. Každý trenér mi dal něco, v čem jsem se zlepšil, ale dlouhodobě určitě táta.

Tvůj táta je také fotbalový trenér, jak moc ti pomáhá a čím?

Pomáhá mi skoro se vším. Vysvětluje, co jsem udělal špatně a poradí mi jak to příště vyřešit líp, motivuje mně a radí mi i v osobních věcech.

Kdo je tvým fotbalovým vzorem?

Konkrétní fotbalový vzor nemám, snažím se vždy si vzít od jednotlivého hráče to, v čem vyniká. Například Messiho vedení balonu, Özilovo myšlení a další…

Jak zvládáš skloubit školu a fotbal?

Popravdě je to náročné, v podstatě každý den trénujeme, ale stíhám se učit po cestě do školy, takže se to vždycky nějak zvládne.

Jak se ten přestup zrodil?

Ani nevím, všechno se seběhlo hrozně rychle. Začal jsem od nového roku s Bohemkou trénovat a po měsíci volali, že by mě chtěli na půl roku na zkoušku. Od začátku jsem si za tím šel, nebylo co řešit.

Jak se do Bohemky těšíš? Co si od této zkoušky slibuješ a co očekáváš?

Rozhodně se hodně těším, je to nejvyšší fotbalová soutěž a větší kvalita. Popravdě žádná očekávání nemám, budu se snažit se co nejvíce zlepšovat a užívat si to, že hraju tam, kde hraju.

Znáš tam už nějaké kluky nebo jdeš úplně do nového?

Ano znám. Mám tady kamaráda Václava Peričeviče, se kterým jsem už pár zápasů odehrál v Jílovém, ale jinak jsem šel do nového. Po měsíci a půl tady už kluky celkem znám, dost mi pomáhají, takže jsem rád.

Jaký je tvůj kariérní cíl?

Samozřejmě bych si někdy chtěl zahrát v A mužstvu a fotbalem se živit. Ale hlavní cíl je se fotbalem bavit.

Za jaký tým by sis chtěl jednou zahrát a proč?

Jednoznačně za Slavii, už od mala Slavii fandím. Pokud bych si mohl zahrát v červenobílém dresu na Edenu, byl by to pro mě splněný sen.

S kým by sis chtěl jednou zahrát?

Popravdě asi nikoho konkrétního nemám, jak jsem říkal, rád bych si jednou zahrál za Slavii, to je pro mě hlavní.

Co bys poradil mladým klukům, kteří hrají ve Psárech fotbal a rádi by pronikli výše?

Aby se fotbalem bavili, to je hlavní důvod proč fotbal hrát. A aby na sobě pořád pracovali, snažili se zlepšovat každý trénink a vždy do toho šli na 100%.

Foto: Nikol Kuncová, Otázky: Adam Kolář