Dorost: Rozhodčí nezvládl utkání, ale i přesto máme tři body Psáry/Vestec – Čerčany 6:3

Nedělní ráno ve znamení typického nedělního fotbalového dopoledního utkání.

Ráno mi volá Hervi, jestli nepojedu na dorost, že kluci potřebují mojí morální podporu a evidentně jsem získal funkci štístka i přes nepříznivý výsledek z minulého utkání. S bolestí u srdce jsem ho odmítl, jenže o pár desítek minut později mi volal Zdeněk Balouš (táta trenéra dorostu), kam jsem dal jehly, které jsem měl přivést už v pátek. Ano… Díky té mojí děravé palici jsem sedl do auta, nechal doma vše, co jsem měl rozdělané a jel na dorost. Přeci kluky nenechám ve štychu… Nafouklé balony jsou holt nafouklé balony. Přijel jsem doslova a do písmene za 10 minut 12, jelikož kluci už nastupovali a opět se střetli s týmem, který měl urostlé chlapy, kteří vypadali tak o 15 let starší. S tímto musíme něco udělat! J

1.poločas

Od začátku měli naši dorostenci milion šancí, které mohly skončit gólem, jenže prokletí zvané „nedávámé góla téměř do prázdné brány“ provází dorost již od počátku sezóny. Naštěstí se kluci zmátořili, a po barcelonské rozehře na středu hřiště Hervi (vypadá to, jak kdybych byl do něj zamilovanej, ale tomu klukovi to poslední dobou fakt dobře kope) přihrál pod sebe na vápno Adamovi Sudíkovi a ten do prázdné brány s přehledem zakončil (1:O). Dlouho netrvalo a přišla první menší chybka kdy „Síla“ s „Xavim“ podskočili balon a vyrovnání bylo na světě (1:1). Aby toho nebylo málo, tak ještě do poločasu přišla další chybička. Tentokrát David Ženatý ztratil balón na pravé straně a soupeř nekompromisně potrestal (1:2). Tohle skóre se nelíbilo Hervimu a ještě do půle se rozhodl s tím něco udělat. Vzal kulatý nesmysl pod své křídla, obešel 2 hráče a zakončil na do poločasu konečných (2:2).

2.poločas

Do druhého poločasu přišel tým s cílem zápas vyhrát i přes nepřízeň rozhodčího, který z fotbalu udělal totální galimatyáš a pískal špatně na obě strany. K tomu se ještě vrátíme později.

60´- Síla (David Silovský) vystřelil snad z dobrých 30 metrů, kdy to spíše vypadalo, že bude centrovat a myslel si to i gólman a míč mu zaplaval za záda (3:2).

64´- To je ten okamžik jak jsem avizoval. Zápas byl vyhrocený a dost nebezpečný hlavně pro domácí tým. „Sudík“ šel mezi 3 hráče Čerčan, skřípli ho a Adam zůstal ležet na zemi. Střet nevypadal vůbec hezky a gól z trestňáku, který jsem neviděl, jelikož zdraví kluků je vždy na prvním místě, ale určitě byl krásný a Herviho klasicky chválím. J (Adam je již v pořádku (4:2)).

70´ – Opět bravurní hvizd rozhodčího. Vojta (Brankář) chytil balón před čárou, hráč Čerčan ho odstrčil do brány a rozhodčí uznal gól. V tu chvíli to ve mně už opravdu vřelo, ale stále jsem se udržel a rozhodčího jsem se snažil nečastovat sprostými nadávkami, nýbrž podpořit kluky aby zápas udrželi a vyhráli ve zdraví a s oběma končetinami, které potřebují ke kopání do míče (4:3).

87´- V zápiskách mám od Michala Sílův odkop, ale musíme mu trošku nekřivdit a dělejme, že to tak myslel. Poslal míč za obranu a rychlomyš Hervi stihl balon i když vybíhal snad ještě z hospody a samostatný nájezd proměnil (6:3).

88´- Poslední hřebíček do rakve Čerčan byla Davidova sražená střela, která se po skrumáži z rohového kopu odrazila k Pepovi Ptáčkovi a ten z otočky zakončil a završil výhru Psár (6:3).

Tenhle zápas byl pro mě nejdůležitější zápas sezóny, jelikož kluci dokázali s grácií porazit 12 hráčů na hřišti. Přišlo mi to trochu jako každý zápas proti Plzni v lize. Děkuji za zážitek, který jste mi umožnili a pokračujte v tom, co děláte! Máme nejlepší dorost široko daleko!

Ondřej Petr (Reportér/Trenér U8,U9)

 

Áčko: Se Štěchovicemi bereme 3 body – 7:2

Po nevydařeném utkání v Dobříči jsme si chtěli spravit doma chuť a opět získat plný bodový zisk s hosty ze Štěchovic.  Tentokrát jsme mohli sestavu poskládat dle představ, protože jsme se po dlouhé době sešli tak, jak by to mělo být každý zápas.

Utkání jsme začali výborně, už ve třetí minutě zaběhl do křídla alá Coufal Mára Holeš, odcentroval, k odraženému míči se dostal Matty a nekompromisní šouravkou k tyči otevřel skóre na 1:0. O pět minut později se nepovedl výkop Kafemu, který rozehrál přímo na soupeře, a protože byl asi 30 metrů před brankou, soupeř jej jednoduše přehodil 1:1. To ale bylo ze strany Štěchovic v prvním poločase vše. Pak jsme už hráli jen my, stopeři skvěle odebírali nákopy soupeře a do ničeho jsme Štěchovice nepustili. V 17 minutě se Geki postavil k přímému kopu a z ideální pozice pro leváka zakončil nechytatelnou střelou od břevna do branky 2:1. V 25 minutě prošel Matty snad celé hřiště, které se mu otevřelo jak poupě a odražený míč v pozici pavouka dorazil Vojta 3:1. O čtyři minuty později jsme měli možnost dalšího přímého kopu, ale Geki tentokrát nestřílel, ale snažil se rozehrát na Kubu. Bránící hráč tento úmysl přečetl, ale bohužel špatně odkopl míč jen do své zdi, který si našel Pavel Kuka a zakončil na zadní tyč, čímž odstartoval představení, které se mu doufám ještě párkrát v našem dresu podaří 4:1.

V poločase jsme si řekli, že nebudeme bláznit a budeme dál hrát svojí hru. Bohužel hned ve druhé minutě jsme opět chybně rozehráli od branky do středu hřiště, soupeř vystihl rozehrávku a v situaci 1 na 2 se snažil svoji chybu Kafe napravit, ale soupeř se štěstím snížil na 4:2. To nás, ale nemuselo trápit, protože jsme hráli výborně. Už v padesáté minutě si mezi stopery naběhl Vojta, byl ve vápně faulován a Geki zkušeností sobě rovnou s přehledem zvýšil na 5:2. O pět minut později jsme zahrávali přímý kop, který rozehrál Geki, Vojta vyhrál hlavu a Kukačka zvýšil na 6:2. Pak se zjevil na hrotu výborně hrající Mára Holeš, ale se zakončením v pozici 1 na 1 si neporadil. Deset minut před koncem se stalo něco, v co už jsem ani nevěřil, že někdy uvidím :-). Po rohu se k odraženému míči dostal Kukačka, zkušeně zařval pusť, uklidil míč k tyči na konečných 7:2 a završil tím hattrick.

Celý tým hrál výborně, ale musím vyzdvihnout Kukačku za výběr místa při zakončení, Máru Holeše za to co naběhal, stopery za odebírání míčů, a mimořádně utkání sedlo Mattymu, od kterého bych očekával minimálně stejný výkon v každém utkání.

Zdeněk, trenér

Branky: 3. Vondra Martin, 17. Kore Gökmen, 25. Kříž Vojtěch, 29. Kuka Pavel, 50. Kore Gökmen (pen.), 55. Kuka Pavel, 80. Kuka Pavel
ŽK: Dubay Radek, Vondra Martin

 

Mládež: Vyvádění „A“ týmu na mistrovském utkání Slavia : Zlín

Magické datum 11.11.2018 přineslo nevšední zážitek pro celou vesnici, a to moment, který se jen tak někomu nepoštěstí. Dvaadvacet mladých talentovaných fotbalistů z kategorií – školička, mladší přípravka, starší přípravka a mladší žáci vyváděli na stadion k mistrovskému utkání 1.Fortuna ligy týmy SK Slavia Praha a FC Fastav Zlín. Přípravy probíhaly pár měsíců dopředu od seznamu lidí až po výběr kluků, přičemž se mohlo na stadion podívat 22 kluků ze stovky nadšených mladých „čutálistů“ našeho klubu.

Pro kluky to byl velký den, na který se těšili jak děti, tak rodiče, ale především trenéři, kteří měli možnost dosáhnout doposud na své maximum. Pro mně, jakožto dlouholetého Slávistu, to bylo něco jako předčasný dárek k Vánocům.

Snažil jsem se pro to udělat maximum, a když jsem byl ve středu na zápase Plzně s Realem Madrid a viděl tam Šárku Pekovou, tak mě napadlo jí napsat o tomto velkém dni. Nedoufal jsem, že by známá youtuberka vůbec reagovala na přání nějakého týpka ze Psár, ale kdo nic nedělá, nic nezkazí a já zkusil své štěstí a oslovil jí. Šárka je úžasná moderátorka a možná i jedna z lidí, díky kterým jsem se pustil do amatérské novinařiny vesnické úrovně. Jelikož na vyvádění šlo i pár Sparťanů napadlo mě, že by Šárka mohla udělat rozhovor s jedním z nich, že by to mohla být legrace. Domlouvali jsme to pár dní a nakonec ve spěchu na poslední chvíli, se rozhovor udělal. Šárko obrovské díky a jednou Ti za to kluci koupí třeba vilu na Miami.

 

Zdroj: Šárka Peková, youtube.com
 

Na Slavii se vypravil autobus početné skupinky rodičů a dětí spolu s trenéry, ve stylu  “Účastníci zájezdu” Karel a Karel (Michal Kroupa, Václav Novák) se postarali o hladkou přepravu. V autobuse panovala skvělá atmosféra a nikdo si nedokázal představit, co se vůbec bude dít.

Dorazili jsme na stadion a do kordónu jsme vyslali Mílu Dlabolu a.k.a vrchní kameraman a Janču Chvapilovou jakožto vrchní dozor na převléknutí do dresů. Trenéři školičky zvládli přípravu bravurně a nástup se obešel bez jakýchkoliv problémů. Chtěl bych trochu zhanit přenos O2 TV, kteří absolutně nezvládli natočení nástupu. Vzkaz pro Vás, když už za to lidi platí takové peníze, tak by to mohlo mít nějakou úroveň.

Po vyvádění si kluci sedli na tribuny a celý zápas provázelo špičkování dvou táborů pražských rivalů v čele s Jirkou Olmerem (táta naší celebrity z rozhovoru) a zápas si dle mých postřehů užili snad všichni. Fandilo se, nadávalo se, hecovalo se a vsázelo se. Konkrétně mě stála sázka balíček pokémonů jelikož jsem se s mladým Jirkou vsadil, že dá Slavia gól z rohu. Kupodivu to gólem neskončilo.

Největší poděkování patří klubu SK Slavia Praha, který díky projektu partnerských klubů zrealizoval tento velký okamžik a dokázal vykouzlit na tváři úsměv všem přítomným. Je vidět, že to děláte od srdce a pro lidi.

Ondřej Petr(Reportér/Trenér U9,U8)

Dorost: Bojovnost především – Chotýšany/Bílkovice : Psáry/Vestec (3:2)

Minulý týden se zápas s Jankovem podařil, ale vzhledem ke zranění hráče Jankova nebudu zveřejňovat výsledek ani report z utkání. Přejeme brzké uzdravení a spoustu sil do dalších bojů.

 V neděli ráno Michalovi Baloušovi (Trenér dorostu) vypadl kolega trenér z Vestce a tak mě Michal poprosil, abych s ním jel na zápas. Bylo to tip top, jelikož odpoledne se hrálo derby (Tribuna sever).

Autobus přijel s 15 minutovým zpožděním, a aby toho nebylo málo, tak trefil ve Vestci lampu, takže kluci jeli rezervním autobusem do Chotýšan a převlékat se museli za jízdy. Jel jsem vysokou rychlostí, abych zařídil vše potřebné pro kluky (Michale všechny pokuty Ti jdou do schránky) a ti mohli jen začít hrát. Kluci dorazili 15 minut před výkopem tak se naštěstí nic nestalo.

1.poločas

První poločas byl velice vyrovnaným zápasem, kde nedominoval ani jeden tým. Naši kluci měli sice navrch, ale nedokázali dlouho zakončit. Ve 30. minutě se Jirka Barták protáhl po lajně a nahrál Hervimu, který zakončil na druhou stranu branky.(1:0) Náskok netrval dlouho a o 7 minut později domácí vyrovnali na 1:1. Do konce půle se toho moc nestalo a výsledek zůstal nerozhodný. V kabině jsme si řekli, že na ně máme, ale že nehrajeme svůj fotbal, a že když ho budeme hrát, dokážeme je porazit. Nálada panovala celkem poklidná a veselá.

2.poločas

Do druhého poločasu kluci nastoupili od začátku s bojovným nasazením a to se také vyplatilo, protože 5 minut od hvizdu sudího vstřelil branku Pepa Ptáček a upravil skóre na 2:1. Kluci byli vyšťavení a dali do toho všechno, makali a neměli už žádnou sílu, což se bohužel ukázalo na Jiříkovi Bartákovi, který svojí chybou způsobil vyrovnání na 2:2 , ale nemůžeme mu nic vyčítat jelikož zapříčinil první gól našich kluků . Kluci se nevzdávali a bojovali dál. Tlak byl na obou stranách a pak přišlo to osudové, co rozhodlo zápas. Jsou 2 varianty. Jednou je, že všechny 3 ofsajdy byly a Hervi si to jen nepohlídal. Ta druhá je, že domácí chtěli udělat vše proto, aby jejich kluci vyhráli a gól na 3:2 padl po faulu na kapitána Davida, který ležel na zemi, a tím pádem kluci byli  oslabení v obraně. Rozhodčímu to nezazlívám, protože když jsem viděl domácí, jak zdržovali, váleli se, nadávali a hráli tak, jak to u nás ve Psárech kluky neučíme, tak se nechal strhnout atmosférou a omlouval se mi po zápase, že těch soubojů tam bylo více a že si toho nevšiml. Jsem zklamaný, protože tohle se snažíme z fotbalu vymýtit a jak to máme ty kluky naučit, když jsou tady lidi, co neunáší, že je poráží Psáry? Jsem zklamaný, ale zápas hodnotím kladně. Kluci hráli fotbal a jednou se jim to vrátí jen v dobrém. Díky kluci, parádně odmakaný zápas!

Ondřej Petr (Reportér, Trenér U9/U8)

 

 

 

 

Áčko: V Dobříči jsme jen remizovali 3:3

Do utkání v Dobříči jsme vstoupili velmi dobře. V deváté minutě těsně minul Matty střelou z vápna, ale vše si vynahradil o dalších devět minut později, kdy vystřelil ze stejného místa, tentokráte přesně k tyči a posunul nás do vedení 1:0. O čtyři minuty doklepl míč do branky Vojta po odražené střele Máry Brycha 2:0.  Slušný poločas, kdy Lukáš Brych dvakrát vyhlavičkoval z branky jasný gól, završil Geki umístěnou střelou k tyči a brankář soupeře se jen nešťastně podíval. Bohužel jsme v poslední minutě prvního poločasu inkasovali na 3:1, a jak se později ukázalo, posadili jsme tím soupeře na koně.

Ve druhém poločase jsme se dostali pod neustálý tlak soupeře, který vše nakopával na vysokého útočníka, jenž se svou výškou vyhrával všechny osobní souboje a připravoval šance ostatním. My jsme hrozili rychlými brejky, které se nám bohužel nepodařilo efektivně zakončit. Opět nás podržel skvělý Kafe, i když druhý gól soupeře jde malinko za ním, ale zase vychytal spoustu dalších šancí. Přesto soupeř vstřelil další dvě branky a utkání skončilo nerozhodně 3:3. Díky všem za slušně odehraný velice náročný zápas.

Zdeněk, trenér

Branky: 18. Vondra Martin, 22. Kříž Vojtěch, 43. Kore Gökmen
ŽK: Keller Robin, Páv Jan, Vondra Martin, Keller Antonín

Áčko: Zápas s Dobřichovicemi se nám nevyvedl 2:4

Na posvícenskou sobotu jsme doma přivítali tým z Dobřichovic. Už v úvodu se nám vyskytl problém, kdy se na sraz nedostavil Jurii. Tady musím podotknout, že jsem se dopustil taktické chyby, a tedy výsledek prvního poločasu padá na mou hlavu.

Do zápasu jsme vstoupili výborně a hned ve 14. minutě jsme vedli zásluhou Pavla Kuky 1:0, kdy mu na pravou stranu poslal přesný pas Geki a Pavel zkušeně přeloboval brankaře hostí. Soupeř snížil hned o 4 minuty později, kdy se odražený míč ve vápně dostal k volnému hráči a ten nekompromisně zavěsil (1:1). Netrvalo dlouho a naší chybnou rozehrávku z pravé strany soupeř využil, a přesnou střelou k tyči zvýšil na 2:1. Pak se opět do šance dostal Pavel Kuka, ale nastřelil pouze tyč. Další tutovku neproměnil Mára, kdy sám před brankou nastřelil pouze brankaře hostí. Ve 37. minutě se soupeř skvěle vykombinoval středem a opět umístěnou střelou zvýšil už na 3:1.

V poločase jsme vystřídali a vstoupili do druhého poločasu velmi aktivně. Soupeře jsme přitlačili k jeho brance, ale povedl se nám až rychlý protiútok. Geki vyslal Jirku Strnada na pravé straně, ten nastartoval svojí motorku a utekl úplně všem. Z druhé vlny jej zleva doplnil Pavel Kuka, kterému Jirka předložil luxusní přihrávku před prázdnou branku, ale Pavel nepochopitelně přestřelil. V 60. minutě hodil Jirka Strnad dlouhý aut až do vápna, který propadl k úplně volnému Pavlovi, ten se tentokrát nezmýlil a snížil na 3:2. V 68. minutě kopal soupeř pokutový kop, ale nastřelil pouze břevno a my začali věřit, že jsme schopní zápas otočit. Bohužel jsme se dopustili taktické chyby, soupeř rychle rozehrál autové vhazování a úplně volný hráč překonal bezmocného Kavku 4:2. V průběhu druhého poločasu všechny diváky pobavil brankař Kafe, kdy si vyběhl až k naší střídačce, dovolil si zidanovku, kterou obehrál soupeře a ještě skvěle rozehrál.

Do konce podzimní části zbývají čtyři utkání, v kterých musíme bodovat. Chci apelovat na všechny hráče, abychom spojili síly v závěru podzimu.

Zdeněk, trenér

Branky: 14. Kuka Pavel, 61. Kuka Pavel
ŽK: Kore Gökmen

Béčko: Nejhezčí výkon sezóny. Bod z Mníšku – poctivě odmakáno! (1:1)                           

Sobotní odpoledne bylo pěkně náročné, jelikož hrálo Áčko zároveň s Béčkem. Áčko zůstalo doma a Benfica vyjela na výjezd do Mníšku pod Brdy. Nejprve to vypadalo, že trenér „A“ týmu Zdeněk Balouš nám sebere všechny kvalitní útočníky a zbude nám tam jen Ondra, ale k mému překvapení dorazili: mlaďas „Hervi“, „Vrky“ (Vojtěch Vrkoč) a Atleťák (Tomáš Bednář). Tomáš by sebou měl nosit slovník, aby mu všichni rozuměli, jelikož sem tam ten jeho hantec poplete jazyk i zkušenějším překladatelům. Abych Tomášovi nekřivdil, tak udělal pořádnou rozcvičku, kterou všichni obstojně absolvovali a vypadalo to, že přijel tým profíků. Nejvtipnější v Mníšku je originalita střídaček, které tvoří sedačky z linkového autobusu 332 směr Jílové u Prahy. Kluci byli pozitivně naladění a vtipkovali na můj účet tak jim to teď dám pořádně sežrat. 🙂

1.poločas

Tenhle první poločas byl z kategorie „raději se k tomu moc nevyjadřovat“, jelikož to prostě nešlo. Nešlo to rozhodčímu, nešlo to hráčům na hřišti a pro oko diváka to bylo spíše k pláči než k radosti. Jediný světlý moment byl, když Vrky poslal krásnou přihrávku do běhu domácímu útočníkovi, který šel na Švaňďáka úplně sám. Skvělá práce Vojto!! 😀 Kéž by jsi takovou nahrávku nedal soupeři 😀 ! Rozhodčí obracel fauly proti Psárům, pískal nesmyslné věci a já jakožto pomezní jsem byl dost frustrovaný. Od čeho tam jsem? (Naštěstí druhou půli začal pískat skvěle tak jsem mu odpustil) Do kabin se šlo za stavu 1:0 pro domácí, kdy se po skrumáži ve vápně prosadil někdo z domácích. Chtěl bych poděkovat domácím hráčům, kteří odevzdali balon před hvizdem poločasu po vymyšleném faulu.

2.poločas

Nevím, co si chlapi řekli, ale do druhé půle nastoupil úplně jiný tým. Kluci hráli to svoje a každý hrál, jak nejlépe mohl. Konečně bylo vidět, že nejen tým funguje jako parta, ale že i parta funguje jako tým. Narážečky, “ťukce“, jeden na jednoho, uličky, minimální nákopy, to všechno bylo už od začátku poločasu na place. Úplně jiná jedenáctka. Střídání přišlo už od začátku, kdy přemotivovaného Herviho, který chtěl vyhrát za pomocí všeho, což bohužel nejde vždycky a tak mu trošku ruply nervy, za Tomáše „Atleťáka“ Bednáře, který se odvděčil návratem do nejprestižnějšího týmu, co se týče v počtu pupků na trávníků, gólem z voleje, po odraženém balonu z rohu po zemi k tyči nejméně z 35 metrů parádní střelou kterou zavřel všem přítomným fanouškům pusy.

Zápas se odvíjel ve vysokém tempu a nejvíc to odnesl Karel Černoch, který již měl jeden zápas v nohách, a bohužel se stal terčem každého hráče z Mníšku a tak dostal solidně nakopáno. Spousta spálených šancí na naší straně, kdy Ondra šel párkrát na brankáře sám, pak po jeho střele kterou gólman vyrazil a mlaďas David netrefil balon na brankové čáře.

Rád bych věnoval pozornost ještě přihrávce od Hájuše (Martin Hájek), který nahrával Vrkymu na 2 metry silou pancéřové pěsti a kdyby ho trefil do hlavy, tak asi jede rovnou na JIPku. 😀 Do konce zápasu se již moc nestalo a rozhodčí ukončil zápas kdy mohla být poslední akce na bránu po přečíslení domácích 4 na 2, což Psáry ubránily. Musím pochválit všechny na hřišti za druhou půli, jelikož to byl nejhezčí a nejkvalitnější fotbal co jsem na „Béčku“ zatím viděl. Díky borci a bod z venku je zasloužený! Nemáte se za co stydět!!

Ondřej Petr(Reportér/Trenér U9,U8)

 

Havelské posvícení, aneb Garda proti Ženám s „Transkou“

Lehce po poledni se uskutečnil zápas výše zmiňovaných starších mládenců, proti ženám veškeré věkové kategorie. Na pomoc si přivedly muže s trojkami prsy – Ondru Horáka a musím říct, že mu to celkem slušelo, a kdyby nebyla tak mladá, tak bych po ní asi skočil. Předběhl mě Karel Černoch, který zkoušel na „slečnu“ své profláknuté fígle. Ondřejka se nedala.

Trenérka Gábina Baxová sehnala na velkolepý zápas snad všechny dobré fotbalistky ze Psár včetně přebraných slečen z gardy Janči Chvapilové a Janči Dubayové. (První ze zmíněných má za sebou působení v Bohemians 1905 a Dukla Jižní město, což bylo později znát i na hřišti). Gábiny přirozený respekt a šarm (co si budeme povídat, malí lidé, když jsou naštvaní, tak se jich bojí lidi i v okolí 10 km) získal důvěru 7 statečných, silných a nezávislých žen. (a Ondry)

Trenér gardy není, takže se sešli všichni nad 40 let, kteří měli obě zdravé ruce i nohy, a Karel Černoch.

Funkce rozhodčího se chopil Láďa Zeithaml, který bravurně zvládl odpískat vyhrocený match levou zadní s mikrofonem v ruce, takže vše bylo řádně zdokumentované a dle regulí DFMVŽ (Dnešní Fotbal Musí Vyhrát Ženský) zkontrolované. Gól žen platil za dva, do zápasu nastoupili: Garda v žluto-modrých dresech (Včeličky) a ženám byly zapůjčeny červené dresy dorostu, čímž chci poděkovat Michalovi Baloušovi za zapůjčení. První komplikace před zápasem vznikla již tehdy, když si Ondra nechtěl vzít krásné puntíkované červenno-bílé šaty. Umělá prsa, rtěnku, stíny a paruku ano, ale šaty ne! Škoda.

1.poločas

Od začátku byla jasně vidět dominance ženského týmu, kdy po první rychlé akci Janči D., která po lajně utekla všem pánům v letech, přihrála na druhou stranu volné Janče Ch., a ta nekompromisně a s ledovým klidem na tváři uklidila míč do prázdné brány. (2:0)
Zoufalé pokusy včeliček o vyrovnání končily většinou ještě dříve než začaly a vygradovalo to Tomášovou (Tomáš Beránek) střelou, která mířila vysoko nad branku. Místo toho, aby přišlo vyrovnání, tak Janča Ch. přidala svůj druhý zářez do rozhozené osmičky mužů. (4:0) Abych jen nehanil gardu, tak měli i světlé momenty v podobě „stopingu“ Dana Rozkola. Tomu klukovi se míč na nohu přilepil jako pan Skřivan na Evu. Když už to vypadalo, že to bude hrozný debakl, tak po individuální akci Tomáše se míč zavlnil i v síti žen. (4:1). Muži používali všechny možné prostředky, které jim měli pomoct s výsledkem ještě do půle něco udělat, od konzumování zakázaných alkoholických látek až po sexuální obtěžování. Chudák Efisa (Eva Hůlová), která pana Skřivana ze sebe nemohla doslova setřást. Do půle už žádná větší šance a byla to spíš hra kočky s myší, kdy si ženské s muži dělaly absolutně, co chtěly.

2.poločas.

Garda vstoupila do druhého poločasu s jasnou taktikou udělat všechno proto, aby minimálně když si utrhnou ostudu, že prohrají s ženami, se pobavili a udělali si to příjemnější. Na panáčka medoviny již nepřišel Dáda (David Raušer) sám, ale i s panem Skřivanem. O chvíli později Tomáš přidal svůj druhý gól do rozjetého vlaku v podobě červených raket ze Psár (4:2). Jenže když si chlapi mysleli, že to ženský složí a zvládnou vyrovnat, tak to asi zapomněli říct Janče Ch., která ovládla srdce všech mužů nejen v hledišti, ale i na hřišti, svým nádherným gólem z 20 metrů a hattrick byl na světě. Gólman neměl vůbec tušení, kam míč zaletí, protože letěl skrz těla všech fotbalistů a vynořil se až v bráně. Zkušenosti z Pražských klubů jí pomohli ovládnout zápas ve prospěch žen.

Krása střídala nádheru a kombinace žen byla na jeden dotek ladná a nikým nepřerušená a bylo znát, že obě Jany si rozumí již z gardy a diváci se nestačili divit, když takřka poslepu jedna o druhé vždy věděla. Janča D. byla právem zvolena kapitánkou a to nejen proto, že v Gardě dala první gól Jirčanům, které porazily Psáry na domácí půdě 3:1 (Ano musel jsem to zmínit 😀 ).

Do konce zápasu bych ještě vypíchl situaci, kdy Eva nedala penaltu a ani Dana Smolíková rukou (ala Diego Maradona) nedorazila míč do brány. Zápas skončil 7:2, jelikož Motýl si dal vlastní gól, který rozhodčí sice neuznal, ale reporty píšu já, takže ho počítám. Ondřejka zahrála 2x na housle – jednou Motýlovi a jednou Karlovi Černochovi, který mu je pak vrátil. Na houslový koncert to bohužel nebylo,. Umělé dýchání bylo včas zastaveno, když Dubajka ležela na zemi a Karel s jasným záměrem “Strčit jí jazyk až do krku“ se bohužel nedostal tak blízko, aby lékařský zákrok provedl a tak se musel vrátit ke své ženě a svým dvěma dětem (které bezmezně miluje) bez trofeje válečníka, a to skalp nejhezčí kapitánky v okrese. (Ne Jani, opravdu nic nepotřebuji 😀 )

Po zápase se uskutečnila soutěž v trefování flašek na provázku v bráně, kde každý pokus stál 10 korun a podle statistik pokusů musí být v kasičce asi 1500,- (Jen Tomáš měl 15 pokusů 😀 ). Zápas přinesl parádní podívanou a příští rok snad přiláká ještě více fanoušků a fanynek fotbalu. Zápas si jak ženy, tak muži dle mého užili a o to tady přeci jde , ne ? 🙂

Ondřej Petr (Custod ženského týmu)

 

 

Dorost: Vyšlápli jsme si na prvního – Úročnice 8:3

V brzkých sobotních hodinách se dostavil na zápas dorostu okresního přeboru Benešov hostující tým TJ Úročnice Benešov s jasným úkolem. Přejet v tu dobu ještě tým posazený na posledních příčkách – SK Rapid Psáry.

Už z prvního pohledu bylo vidět, že v Úročnici jsou kluci dobře živení a kdybych nevěděl, že je to dorost tak řeknu, že poslali “A” tým. Do naší malebné vesničky přijel tým, co posilovnou a syrovým masem dozajista nešetří.

Domácí fanoušci byli skeptičtí a někteří dokonce chtěli hodit ručník do ringu, i když to není box, ale můj optimismus stále přesahoval a uklidňoval jsem místní obyvatele, že můžou být v pohodě, že se chopím praporku a po mých předešlých zkušenostech s máváním, kdy v “Béčku” tvrdí, že je to jediná pozice která mi opravdu jde(podle mě kecají)a přinesu tak klukům morální podporu a štěstí jako víkend zpátky starším žákům. (Jestli si dobře pamatuji tak vyhráli asi 8:0)

Náš dorost byl sestavený opravdu v plné síle a trenéři říkali, že v takové sestavě se ještě nesešli.

1. Poločas

Ještě se kluci ani nestačili pomalu rozkoukat a v 6. minutě přihrál Kuba Kravčík míč na  Ondru Adámka a ten nekompromisně prostřelil brankáře hostujících. (1:0)

Sebevědomí bylo podpořené kvalitní dávkou šancí, střel a samostatných průniků po lajně nezastavitelného Herviho (Tomáš Hervert) a kluci chtěli přidat další góly. To se bohužel nepovedlo a hosté vyrovnali. (1:1).

Naše borce to ale nezlomilo, ba naopak se začali více snažit, hru uklidnili a snažili se zpřesnit přihrávky a zakončovat mezi 3 tyče. Hned 5 minut po vyrovnávací brance se kvalita na míči projevila a po odraženém balonu od tuším Herviho se dostal míč ke Kubovi Kravčíkovi a ten se jakříkajíc ve fotbalovém slangu zeptal :”Pojď sem kam jdeš” a zvýšil  na 2:1.

Kuba si asi řekl, že bude sběratelem šancí co končí gólem a ve 27. minutě po zpětné přihrávce na vápno od Ondry Adámka zvýšil skóre již o 2 branky utaženou “placírkou” k tyči.(3:1)

Jenže hosté se stále ne a ne vzdát a rozhodli se, že to našim mladým Psárským “puškám” nedají zadarmo a o 3 minuty později snížili na 3:2.

S tím se samozřejmě nedokázali srovnat domácí a do poločasu chtěli a hlavně potřebovali přidat ještě nějakou branku, aby se šlo do kabin s větší pohodou.

Jak se chtělo tak se stalo. Hervi využil své rychlosti a krásné přihrávky od Ulaše (Gündüz Ali Ulaz), odcentroval na volného Ondru Adámka a ten upevnil dvougólový rozdíl branek do poločasové přestávky. (4:2)

Posledních 10 minut prvního poločasu se spálilo spousty šancí a hosté byli značně frustrovaní kdy rozdávali leč třeba nechtěně lokty všude kolem a odnesl to David Silovský kterému přistál loket pod oko a tak dohrával trochu lajcky řečeno “Na Žižku” posledních 8 minut, ale ustál to a do druhé půle se zotavil.

Pomezní (já) neměl moc práce jelikož stoperská dvojice Gündüz Ata Anil s Davidem Mačkem si průniky za obranou linii pohlídali. Do kabin se šlo s 2 gólovým mankem hostí. (4:2)

2. poločas.

Hosté jestli chtěli aspoň něco, tak upravit výsledek, protože prohrát s tehdy předposledními Psáry se jim nechtělo, jenže to by nesměl být ten den na hřišti Ondra Adámek, kterému nestačilo  dát 2 branky za zápas a chtěl předběhnout Kubu a tak v 57.minutě po kombinaci, kterou neznají snad ani v Barceloně, přihrával Hervi Ondrovi a ten svým 3. gólem zvýšil stav utkání na 5:2.

A pořád ten kluk jeden šikovná neměl dost, akce byla téměř podobná, kdy si to kluci ťukali na jeden dotek a opět to skončilo u dvojice co si rozumí, jak na trávníku, tak mimo něj, a Herviho pas Ondra zužitkoval na 6:2.

Ani Ulaš nechtěl být pozadu. V 66.minutě po nahrávce opět od Herviho, který tento zápas připravil snad všechno co připravit šlo, tvrdou ránou překvapil brankáře (7:2).

Jako třešničku na dortu (pro nás fotbalové fajnšmekry) měl Ondra Adámek, který dostal balon od Pepy Ptáčka a byl 1 vs 1 na brankáře hostí. Udělal kličku a už měl před sebou jen prázdnou branku. Celou dobu byl stíhán obráncem hostí a stejně jako brankáře i jeho vykoupal a vstřelil 8.gól.

Zoufalá snaha návštěvy z Úročnice ještě přinesla jedinou branku na konečných 8:3 pro domácí. Úsměvný moment nastal, když 5 minut před koncem utkání zahlásil klučina od hostů: “Pojďme, vyrovnáme.” se ztrátou 5 gólů.

Kluci předvedli brilantní výkon a myslím, že když budou hrát stejně, jako teď s prvním týmem tabulky, který o parník přejeli 8:3, tak se můžou na konci sezony umístit na prvních příčkách tabulky.

Nádherný fotbal plný gólů, emocí a radosti ze sobotního nudného dopoledne udělal sobotní úspěšné dopoledne. Dobrá práce kluci a držím palce do dalších zápasů!

Ondřej Petr (Redaktor/Trenér U8,U9/Hráč “B”týmu)

Áčko: S prvními Jinočanami jsme prohráli 3:1

V dalším kole jsme nastoupili proti vedoucímu týmu tabulky Jinočanům. Sestava byla podstatně lepší než v Krňanech a tak jsme sehráli vyrovnané utkání s kvalitním soupeřem. V prvním poločase jsme se jednou prosadili, ale bohužel si Vojta nechtěně narazil o Pavla Kuku stojícího v ofsajdovém postavení a tak branka nemohla být uznána. Škoda, šance to byla tutová. V dalším průběhu poločasu nás držel nad vodou opět výborný brankář Kafe. Poločas tak skončil 0:0.

Do druhého poločasu jsem hráče nabádal k zachycení začátku, hlavně neinkasovat zbytečnou branku, což se nám nepodařilo a soupeř v rozmezí osmi minut odskočil do dvoubrankového vedení. Všechny síly jsme vrhli do útoku, začali jsme soupeře tlačit k jeho brance, což vyústilo ke snížení, kdy si na Gekiho roh naskočil Pavel Kuka a snížil na 1:2. Bohužel se nám nepodařilo proměnit další šance, kdy sám Kuki měl aspoň tři. V závěru pak soupeř zvýšil na konečných 3:1, když jsme nesmyslně otevřeli prostor na levé straně a soupeř toho zkušeně využil. Další utkání odehrajeme v rámci posvícenských oslav s Dobřichovicemi v sobotu 20.10.2018 už od 15:30.