Havelské posvícení, aneb Garda proti Ženám s „Transkou“

Lehce po poledni se uskutečnil zápas výše zmiňovaných starších mládenců, proti ženám veškeré věkové kategorie. Na pomoc si přivedly muže s trojkami prsy – Ondru Horáka a musím říct, že mu to celkem slušelo, a kdyby nebyla tak mladá, tak bych po ní asi skočil. Předběhl mě Karel Černoch, který zkoušel na „slečnu“ své profláknuté fígle. Ondřejka se nedala.

Trenérka Gábina Baxová sehnala na velkolepý zápas snad všechny dobré fotbalistky ze Psár včetně přebraných slečen z gardy Janči Chvapilové a Janči Dubayové. (První ze zmíněných má za sebou působení v Bohemians 1905 a Dukla Jižní město, což bylo později znát i na hřišti). Gábiny přirozený respekt a šarm (co si budeme povídat, malí lidé, když jsou naštvaní, tak se jich bojí lidi i v okolí 10 km) získal důvěru 7 statečných, silných a nezávislých žen. (a Ondry)

Trenér gardy není, takže se sešli všichni nad 40 let, kteří měli obě zdravé ruce i nohy, a Karel Černoch.

Funkce rozhodčího se chopil Láďa Zeithaml, který bravurně zvládl odpískat vyhrocený match levou zadní s mikrofonem v ruce, takže vše bylo řádně zdokumentované a dle regulí DFMVŽ (Dnešní Fotbal Musí Vyhrát Ženský) zkontrolované. Gól žen platil za dva, do zápasu nastoupili: Garda v žluto-modrých dresech (Včeličky) a ženám byly zapůjčeny červené dresy dorostu, čímž chci poděkovat Michalovi Baloušovi za zapůjčení. První komplikace před zápasem vznikla již tehdy, když si Ondra nechtěl vzít krásné puntíkované červenno-bílé šaty. Umělá prsa, rtěnku, stíny a paruku ano, ale šaty ne! Škoda.

1.poločas

Od začátku byla jasně vidět dominance ženského týmu, kdy po první rychlé akci Janči D., která po lajně utekla všem pánům v letech, přihrála na druhou stranu volné Janče Ch., a ta nekompromisně a s ledovým klidem na tváři uklidila míč do prázdné brány. (2:0)
Zoufalé pokusy včeliček o vyrovnání končily většinou ještě dříve než začaly a vygradovalo to Tomášovou (Tomáš Beránek) střelou, která mířila vysoko nad branku. Místo toho, aby přišlo vyrovnání, tak Janča Ch. přidala svůj druhý zářez do rozhozené osmičky mužů. (4:0) Abych jen nehanil gardu, tak měli i světlé momenty v podobě „stopingu“ Dana Rozkola. Tomu klukovi se míč na nohu přilepil jako pan Skřivan na Evu. Když už to vypadalo, že to bude hrozný debakl, tak po individuální akci Tomáše se míč zavlnil i v síti žen. (4:1). Muži používali všechny možné prostředky, které jim měli pomoct s výsledkem ještě do půle něco udělat, od konzumování zakázaných alkoholických látek až po sexuální obtěžování. Chudák Efisa (Eva Hůlová), která pana Skřivana ze sebe nemohla doslova setřást. Do půle už žádná větší šance a byla to spíš hra kočky s myší, kdy si ženské s muži dělaly absolutně, co chtěly.

2.poločas.

Garda vstoupila do druhého poločasu s jasnou taktikou udělat všechno proto, aby minimálně když si utrhnou ostudu, že prohrají s ženami, se pobavili a udělali si to příjemnější. Na panáčka medoviny již nepřišel Dáda (David Raušer) sám, ale i s panem Skřivanem. O chvíli později Tomáš přidal svůj druhý gól do rozjetého vlaku v podobě červených raket ze Psár (4:2). Jenže když si chlapi mysleli, že to ženský složí a zvládnou vyrovnat, tak to asi zapomněli říct Janče Ch., která ovládla srdce všech mužů nejen v hledišti, ale i na hřišti, svým nádherným gólem z 20 metrů a hattrick byl na světě. Gólman neměl vůbec tušení, kam míč zaletí, protože letěl skrz těla všech fotbalistů a vynořil se až v bráně. Zkušenosti z Pražských klubů jí pomohli ovládnout zápas ve prospěch žen.

Krása střídala nádheru a kombinace žen byla na jeden dotek ladná a nikým nepřerušená a bylo znát, že obě Jany si rozumí již z gardy a diváci se nestačili divit, když takřka poslepu jedna o druhé vždy věděla. Janča D. byla právem zvolena kapitánkou a to nejen proto, že v Gardě dala první gól Jirčanům, které porazily Psáry na domácí půdě 3:1 (Ano musel jsem to zmínit 😀 ).

Do konce zápasu bych ještě vypíchl situaci, kdy Eva nedala penaltu a ani Dana Smolíková rukou (ala Diego Maradona) nedorazila míč do brány. Zápas skončil 7:2, jelikož Motýl si dal vlastní gól, který rozhodčí sice neuznal, ale reporty píšu já, takže ho počítám. Ondřejka zahrála 2x na housle – jednou Motýlovi a jednou Karlovi Černochovi, který mu je pak vrátil. Na houslový koncert to bohužel nebylo,. Umělé dýchání bylo včas zastaveno, když Dubajka ležela na zemi a Karel s jasným záměrem “Strčit jí jazyk až do krku“ se bohužel nedostal tak blízko, aby lékařský zákrok provedl a tak se musel vrátit ke své ženě a svým dvěma dětem (které bezmezně miluje) bez trofeje válečníka, a to skalp nejhezčí kapitánky v okrese. (Ne Jani, opravdu nic nepotřebuji 😀 )

Po zápase se uskutečnila soutěž v trefování flašek na provázku v bráně, kde každý pokus stál 10 korun a podle statistik pokusů musí být v kasičce asi 1500,- (Jen Tomáš měl 15 pokusů 😀 ). Zápas přinesl parádní podívanou a příští rok snad přiláká ještě více fanoušků a fanynek fotbalu. Zápas si jak ženy, tak muži dle mého užili a o to tady přeci jde , ne ? 🙂

Ondřej Petr (Custod ženského týmu)