Jak hodnotíte podzimní část sezony, ve které tým neztratil ani bod?
Díky výsledkům a skutečnosti, že jsme v devíti zápasech neztratili ani jeden bod, je hodnocení více než dobré.

Co stálo za tím, že se podařilo všechna utkání vyhrát?
Těch faktorů se sešlo určitě víc. Začalo to už letním soustředěním, kde jsme kluky podle mého názoru správně nastartovali. Tým se stmelil, vznikla skvělá parta a z toho jsme po celý podzim těžili. Byl to souběh práce, nasazení i atmosféry.

Který zápas z těch devíti vyhraných byl vůbec ten nejtěžší?
Nebylo jich málo. Třeba Dobřichovice a Průhonice, tyto týmy nám rozhodně nedaly nic zadarmo. Ale úplně nejtěžší bylo Jílové. Chybělo nám několik hráčů ze základní sestavy, soupeř si pomohl hráči z áčka, a navíc nám rozhodčí vyloučil kapitána a oporu obrany. Kdyby se hrálo ještě o deset minut déle, asi bychom to neudrželi.

Byla na podzim větší síla v kolektivu, nebo v jednotlivcích?
Musím pochválit celý tým. Ta týmovost byla cítit v každém zápase. Ale pravidelně se objevil i někdo, kdo výkonem vyčníval a tým podržel. Byla to kombinace obojího.

Jak jste pracovali s motivací svých svěřenců, když šla sezona tak dobře?
My si s klukama už v létě řekli, co chceme, a jaké máme cíle. A oni si za tím jdou. Motivace je přirozená. Snažíme se hlavně udržovat pohodu a dobrou náladu – a to se při takových výsledcích dělá snadno.

Museli jste řešit i nějaké krizové situace?
Největší potíže přišly právě před zápasem v Jílovém. Rozsypala se nám obrana a celý týden jsme s kolegou Davidem Pokorným řešili, jak to poskládat. Podobná situace nastala i před posledním utkáním s Jesenicí, kdy tým postrádal kapitána Romana Šikýře, který za své vyloučení v Jílovém dostal nevídaný třízápasový trest. To bylo asi nejkrušnější období. Ale ukázala se síla mužstva – hráči, kteří většinou tolik nehrají, podali skvělé výkony.

Co vás na herním projevu těší nejvíce a co byste rád zlepšil?
Největší radost mám z toho, jak kluci makají a drží při sobě. Vědí, na čem musí pracovat, a nebojí se toho. To je jejich největší síla. Ale zlepšit musíme rozhodně ještě spoustu věcí, ale tady nebudu konkrétní, abychom soupeřům neukázali, kde nás tlačí bota (směje se).

Jak vlastně funguje spolupráce mezi Rapidem Psáry a Sokolem Zvole?
To je spíš otázka na vedení klubům, ale za mě tato kooperace funguje. Určitě by ale bylo fajn rozšířit spolupráci i na mladší žáky, aby byl přirozený přechod do starších a měli jsme možnost tým doplňovat.

Jak tým vlastně zvládal tlak z první příčky?
Je to daň za úspěch – každý se na vás chce vytáhnout. Ale jedeme zápas od zápasu. Kluci mají zdravé sebevědomí a týmovost, takže si tlak moc nepřipouštějí.

Jaké jsou cíle do jarní části?
Ono to jde ruku v ruce. Samozřejmě bychom rádi udrželi stoprocentní bilanci, to by bylo krásné. Ale stejně důležité je, že kluci rostou, zlepšují se a fotbal je baví. S takovou partou je práce radost.