⁠Jak byste celkově zhodnotil podzimní část sezony, ve které tým ztratil všechny body jen v jediném utkání?
Musím se lehce pousmát, protože si vždycky vzpomenu na léto. Seděli jsme v šatně po druhém přídělu od druholigového Motorletu. V tu chvíli nás kluci nenáviděli. Možná i sami sebe navzájem. Řekli jsme jim, že to má svůj význam: najít chyby a zapracovat na nich, poznat úroveň, na kterou se chceme dostat, a hlavně už nikdy nezažít stejný pocit. A od té doby jsme prohráli jen jediný zápas. Měli jsme jasně nastavený plán se záchytnými body a vrcholy, a klukům jsme to jasně řekli. Neustále jsme si to pojmenovávali, ukazovali a bavili se o tom. Oni naši filozofii přijali a i díky tomu jsme každým tréninkem a zápasem silnější. Společně.

Co považujete za hlavní příčinu tak výrazné dominance mužstva v soutěži?
Individuální i osobní odpovědnost za svoji práci. Na tréninku, v zápase i mimo hřiště. Každý zná svou roli a ví, jak může týmu nejvíce pomoci. Soustředí se na to a zlepšuje se v tom. A pokud má někdo slabší chvíli, ostatní mu pomohou, aby se dostal zpátky. Týmovost je základem každého úspěchu. Protože když dokážete pracovat v kolektivu, dokážete se společně posouvat. Ať už jde o technické a taktické dovednosti, nebo i psychickou odolnost. V tom vidím naši sílu.

⁠Inkasovali jste pouze devět branek v patnácti zápasech. V čem vidíte největší sílu obranné fáze?
„Útok vám dokáže vyhrát zápasy, obrana tituly.“ Sir Alex Ferguson. A dost často mi to opakují i Jindra Trpišovský, Houšťa nebo Kuba Káš, se kterým se o fotbale z pohledu trenéra (mimo náš realizační tým a mentorskou podporu od Róberta Barboríka z FTA) bavím asi nejvíce. A je to pravda. Abyste mohli dlouhodobě zvládat jak zápasy, ve kterých jste dominantní, tak i ty, ve kterých se vám tolik nedaří, musíte mít perfektně zvládnutou defenzivní práci. Právě obranná řada pak dává té středové a útočné potřebný klid na práci směrem dopředu. A ta naše funguje.

Který zápas byl podle vás na podzim nejtěžší a proč?
Určitě poslední dva zápasy. Proti Rakovníku a proti Kladnu. V tom prvním nás soupeř přehrával a šli jsme do něj špatně nastavení. Zvládli jsme ho jen díky perfektně fungující obraně a Dostymu (Martin Dostalík) v bráně. Do Kladna jsme jeli dobře připraveni, ale čekal nás těžký soupeř a o poločase jsme museli výrazně reagovat na jeho hru. To se nám podařilo. Ale závěr podzimu byl na morál. ⁠

Naopak - existuje utkání, které byste označil za nejlepší týmový výkon podzimu?
Nevím, jestli nejlepší, ale největší emoce vyvolala otočka z 0:2 o půli na 3:2 proti Benátkám. Euforie byla veliká a myslím, že tím tým získal další střípek do skládačky zvané sebedůvěra.

Jak hodnotíte individuální progres hráčů během podzimní části?
Překvapil vás někdo svým výkonnostním růstem? Každý se posunul. Od léta až neskutečně. Ale individuální chválu si nechám do kabiny. S kluky mluvíme neustále a každý z nich ví, co mu jde, na čem musí zapracovat a čím nám dělá radost.

Dařilo se nejen výsledkově, ale i herně. Jaké herní principy se týmu podařilo nejlépe přenést z tréninku do samotných zápasů?
Dokázali jsme si připravit několik šablon, které upravujeme podle aktuálního soupeře. Pracujeme také na tom, jak si pomoci v situacích, kdy se týmu v zápase příliš nedaří. K tomu máte nejen standardní situace, ale i určité naučené mechanismy, které v danou chvíli „zapnete“. Musíme ale daleko více zapracovat na automatismech. Aby nad některými věcmi nebylo potřeba vůbec přemýšlet a byly pro nás přirozené. Pak budeme, věřím, herně ještě daleko lepší.

S tak silným podzimem přichází i tlak na jarní část. Jak s ním budete pracovat, aby tým zůstal v klidu a soustředěný?
Budeme i nadále pokračovat v práci, kterou jsme v červenci začali. Máme radost z dobrého tréninku, z každé výhry i z toho, že jsme po podzimu první. Ale moc dobře si uvědomujeme, že podoba tabulky po patnáct kolech není finální. Chceme, aby stejně vypadala i po třicet kolech.

Jste rád, že skončil podzim? I s ohledem na to, že v průběhu první poloviny sezony totiž tým trápila zranění, velmi často jste museli v sestavě improvizovat, jeden zápas byl dokonce odložený až na závěr podzimu… Teď je ideální prostor na doléčení zranění…
V tomhle je každý fotbalový podzim stejný. Horší počasí, sezonní nemoci, větší náchylnost ke zraněním a náročný program. Pořád se na to musíme dívat tak, že ti kluci mají i další povinnosti: školu, jiné zájmové aktivity, chodí na brigády. Nejsou to profesionálové, takže je pro ně náročné všechno skloubit. Ale zvládají to a my se jim k tomu snažíme vytvořit co nejlepší podmínky. Ať už jde o prevenci, nebo o akutní či dlouhodobou lékařskou péči. Samozřejmě je dobře, že si na chvíli odpočinou. Doléčí se, mentálně i fyzicky zregenerují a v lednu přijdou zase hladoví.

Na čem plánujete během zimní přípravy nejvíce zapracovat, aby byl tým na jaro ještě silnější?
Určitě herní kondice, rychlostní vytrvalost, soubojová odolnost a rychlost i správnost rozhodování v modelových zápasových situacích. Přidáme také důraz na taktickou přípravu a další aspekty, které se klukům budou v budoucnu hodit i při přechodu do dospělého fotbalu.

Jaké jsou cíle pro zbytek sezony? Bude hlavním motivem udržet první místo, nebo máte i další priority v rozvoji týmu?
Výsledkově i herně víme, co je naším cílem. Další velká priorita je pozitivní rozvoj charakteru u každého z hráčů. Individuálně, ale především týmově. Nechceme z nich pouze lepší fotbalisty, ale i lepší lidi. Takové, kteří si návyky z práce ve sportu přenesou i do dalších fází svého života. ⁠

Chtěl byste na závěr něco vzkázat fanouškům? Ti vám v zápasech vytvářeli velmi často pěknou atmosféru, a to nejen doma…
První a velké díky patří klukům, rodičům a mým kolegům z realizačního týmu. Bez nich by to prostě nešlo. Pak vedení klubu za důvěru v naši filozofii a samozřejmě i našim skvělým fanouškům. Když mi po jednom zápase třásl rukou jeden psárský bard a fanouškovská legenda a říkal: „Děláte to dobře, děláte nám radost,“ říkal jsem si, že je to přece krásná pochvala.