Jak fotbalové partnerství mezi FTA a Rapidem Psáry začalo a kam teď směřuje?
Alexandr Filippov (FTA): Moje manželka pochází z fotbalové rodiny, je dcerou Petra Vokáče, takže syna jsme dali logicky na fotbal. Já sám jsem vrcholově hrál házenou, krátce jsem okusil i ligu. Po roce 1989 jsem se ale rozhodl pro podnikání, byla to příležitost, která se vyplatila. Postupem času jsme začali mít k výchově fotbalové mládeže v Česku vážné výhrady. Cítili jsme, že se všechno až moc brzy žene za výsledky. Děti byly pod obrovským tlakem, nesměly dělat chyby. Kluby chtěly jen vyhrávat a někteří ambiciózní rodiče vytvářeli až bizarní situace. Každý viděl své dítě hned v Premier League.

S kritikou se tehdy roztrhl pytel, vy jste ale nezůstali jen u slov…
Alexandr Filippov (FTA): Přesně tak. Nechtěli jsme nikoho pomlouvat. Řekli jsme si, že kritizovat umí každý, ale lepší je nejdřív něco dokázat. Ve spolupráci se skvělými trenéry, mým tchánem a hlavně manželkou, jsme začali pořádat fotbalové kempy zaměřené na techniku. Od toho byl k založení vlastního klubu už jen krůček. Rozhodli jsme se inspirovat herním stylem Španělska a Nizozemska. Raději vidíme balon pod kontrolou, než abychom ho honili po hřišti.

Český fotbal byl ale v té době nastavený spíše silově a rychlostně, že?
Alexandr Filippov (FTA): Soubojových běžců tady bylo dost. My jsme chtěli kluky od malička učit první dotek, driblink na malém prostoru a hru se zvednutou hlavou. Začali jsme drilovat techniku. Zpočátku k nám nikdo nechtěl a předpovídali nám, že nepřežijeme ani dva roky. Nevybírali jsme si kluky, co měli ve dvanácti letech metr devadesát a vousy. Chtěli jsme šikovné hráče s dobrým pohybem a láskou k fotbalu. Velký důraz jsme kladli také na charakter dětí a jejich rodičů.

Jak na tento specifický herní styl reagovali soupeři a rodiče, když se zpočátku nedařilo vyhrávat?
Alexandr Filippov (FTA): Hráli jsme odvážně po zemi už od brankáře. Každá chyba znamenala gól v naší síti. Prohrávali jsme znovu a znovu. Všichni se nám smáli a nakopávali míče, aby ubojovali výsledek. Někteří rodiče ztráceli trpělivost a ptali se, kdy už začneme vyhrávat. Jenže jak se chcete naučit kličku, když ji předtím tisíckrát nezkazíte? Jak má být hráč kreativní, když má zakázáno vymýšlet „kraviny“? Po roce se ale kluci naučili hrát s míčem rychle od nohy, protože jinak je ty souboje bolely. A najednou jsme na Ondrášovka Cupu skončili pátí. Rychle jsme proletěli okresem i krajem a po šesti letech jsme byli v první lize. Naši žáci mají dnes průměrně 450 až 600 přihrávek za zápas. Nestojíme o jednu hvězdu, chceme mít hvězdný tým. My neuznáváme hráče, co dá sice dva góly, ale za poločas ztratí klidně i dvacet balonů a kvůli němu se ostatní mohou uběhat. My se na fotbal díváme jinak, ale především jako na zábavu pro hráče a potěšení pro diváka. U nás je trenér pro hráče, a ne hráči pro trenérovo ego.

Dosud jste ale hráče v patnácti letech museli pouštět jinam. Proč přichází změna až teď?
Alexandr Filippov (FTA): Zhruba 85 procent hráčů jsme v patnácti letech předávali do ligových akademií – do Sparty, Slavie, Pardubic, Hradce, Mladé Boleslavi, Jablonce, Liberce, Plzně nebo Bohemians. Cítili jsme ale, že bychom těm klukům dokázali dát mnohem víc, kdyby s námi pokračovali i v dorostu a rozvíjeli náš styl. Jenže jsme byli v začarovaném kruhu. Pokud chcete hrát soutěže od U16 výše, musíte mít čtyři ročníky včetně U19 a začít od nejnižších tříd. Nemůžeme po klucích, kteří mají nabídky z ligy, chtít, aby šli na tři roky hrát okresní přebor a obětovali se pro budoucnost FTA. A v tu chvíli jsme potkali Michala Kroupu. Zjistili jsme, že je to stejný srdcař, který dává do fotbalu vlastní peníze i duši.

Michale, jak vznikla myšlenka propojit zrovna Rapid Psáry s FTA?
Michal Kroupa (Rapid): Se Sašou a jeho ženou jsme se poznali, když naši synové hráli za Slavii v kategorii U16. Při debatách o fotbale jsem zjistil, že máme velmi podobné názory na práci s mládeží. Viděl jsem, jak týmy FTA hrají, a bylo to úplně jiné kafe, než je běžný standard. Mají pevnou koncepci a berou jen trenéry, kteří jsou s ní ztotožnění. Dokázali sehnat trenérskou špičku s UEFA licencemi jako třeba Szilárd Németh či Róbert Barborík. Každý ročník u nich koncepčně navazuje na další, nestane se, že by jeden rok hrál tým tak a druhý rok onak. Když náš A-tým postoupil do divize, a dorost do 4. ligy, řekl jsem si, že si můžeme pomoci navzájem.

V čem ta pomoc spočívá prakticky?
Michal Kroupa (Rapid): Pod FTA jsme převedli naši mládež až do kategorie U19. FTA se zároveň stala partnerským klubem pro náš mužský A-tým. Je jasné, že o největší talenty z FTA budou mít zájem přední ligové kluby. Přesto zde zůstává velké množství kvalitních hráčů, se kterými lze v budoucnu úspěšně působit i v ČFL. V Psárech jim chceme dát příležitost prosadit se v dospělém fotbale a dále se rozvíjet. Ty nejlepší následně posuneme na vyšší úroveň jako hodnotné hráče pro trh – ať už do první ligy, nebo do zahraničí. Některé si však rádi ponecháme, protože i my máme vysoké sportovní ambice. I to byl jeden z důvodů, proč jsme angažovali trenéra Karla Krejčího. Vedle toho, že získal titul mistra české ligy a dovedl českou reprezentaci U21 na závěrečný turnaj mistrovství Evropy, je také vítězem dorostenecké ligy a dlouhá léta působil u mládeže. Chceme totiž, aby proces výchovy hráčů nekončil v dorosteneckém věku, ale byl úspěšně dokončen i v dospělém fotbale. Právě zapojování mladých hráčů do A-týmu je něco, čemu se v Psárech dlouhodobě věnujeme. I v uplynulé sezoně dostalo příležitost v našem A-týmu pět hráčů z vlastního dorostu. Pokud se nám bude dařit dávat podobný prostor odchovancům každý rok, budeme spokojeni. Bude to zároveň potvrzení, že práci s mládeží i následný přechod do dospělého fotbalu děláme správně.

Spojení ale provázela jedna zásadní podmínka ze strany FTA. Prý vám z ní naskakovala husí kůže…
Michal Kroupa (Rapid): (směje se) Přesně tak. FTA řekla, že své hráče posune do projektu pouze v případě, že s dorostem postoupíme do 3. ligy. Pro nás to byl infarktový závazek. Trenéři obou klubů sice intenzivně spolupracovali a sdíleli strategie, ale ten nejtěžší balvan ležel na nás. Tento obrovský tlak jsme ale ustáli, soutěž jsme vyhráli a splnili to. Díky tomu do příštího ročníku zůstává v kategorii U17 osm klíčových hráčů z FTA.

Alexandr Filippov (FTA): Pro nás to byl zásadní krok. Teď můžeme budovat strukturu FTA kontinuálně až do chlapů. V příští sezoně věříme, že s námi budou pokračovat všichni, protože letos byla spousta věcí kvůli nejistému postupu otevřená. Navíc se nám otevírají nové možnosti na trhu. Doteď k nám chodili hráči maximálně do 13 let. Starší kluci k nám již zpravidla nechodili, protože věděli, že v patnácti letech v FTA skončí. Teď už registrujeme obrovský zájem starších hráčů, kteří k nám chtějí přestoupit.

Jaké jsou cíle pro nadcházející sezonu?
Alexandr Filippov (FTA): Hlavním cílem je udržet se ve 3. lize dorostu. Je to obrovská šance pro šikovné kluky i z jiných klubů, kteří nejsou herně vytížení, aby zkusili posílit naše řady – zejména v kategoriích U17 až U19. Pokud se nám podaří poskládat silný kádr v U19, chceme se pokusit o postup do 2. ligy dorostu. Nabídneme klukům nejen zápasové vytížení, ale hlavně rozvoj techniky a herního myšlení.

Michal Kroupa (Rapid): Ti nejšikovnější dorostenci navíc dostanou šanci sbírat první minuty v našem chlapském A-týmu, aby se otrkali v dospělém fotbale. My v našich chlapech chceme hrát styl, jaký hraje FTA. Chceme v týmu držet zkušenou kostru a k ní postupně zabudovávat tyhle mladé hráče.

Alexandr Filippov (FTA): V tomhle jsme s Michalem na jedné lodi. Naším cílem je hráče herně vychovat, ukázat ho fotbalovému světu a pak dobře prodat. A to je i v zájmu každého ambiciózního fotbalisty. Už teď máme rozjednané určité kontakty se zahraničními kluby, protože o technicky vybavené hráče je venku obrovský zájem. Nechceme ale nic předbíhat ani se rouhat. Chceme prostě produkovat fotbal, který se lidem líbí. V Česku už začínají některé kluby hrát odvážně a moderně, skvělým příkladem je Mladá Boleslav. Hrát konstruktivně odzadu vyžaduje čas a obrovskou důvěru vedení. Takovým projektům moc fandíme.