Sedmnáctka fotbalových Psár nelení ani po skončení podzimní části sezony, ve které bojovala mezi nejvyšší krajskou konkurencí a obsadila se ziskem rovných deseti bodů dvanáctou příčku. Mladší dorostenci v zimním období absolvují turnaj v Uhříněvsi, v rámci něhož je nejprve čekají tři zajímavé souboje skupinové fáze.
Podzimní účinkování mladších dorostenců mezi krajskou elitou? Nedá se říct, že by fotbalisté Psár zklamali, ale se ziskem deseti bodů se umístili až na dvanácté příčce, když třikrát vyhráli, jednou remizovali a připsali si na své konto deset porážek (z toho jednu kontumačně). Soutěž po první polovině sezony vedou Neratovice před Vyžlovkou a třetí Dobříší. Na opačném pólu tabulky se naopak nachází Kunice, Poděbrady a Kazín.
Po konci úspěšné podzimní části, v níž chlapi fotbalového Rapidu obsadili ve své nováčkovské sezoně mezi Středočeskou smetánkou třetí místo, jsme vyzpovídali nejlepšího střelce a kapitána mužstva Lukáše Poučka. A opět malinko netradičně. Jednatřicetiletý borec, který si ve své kariéře prošel několika kluby včetně pražské Sparty, Sokolova, Ústí nad Labem, Českých Budějovic nebo Vyšehradu, dostal sadu jedenácti otázek. Kdo je největší nervák, hlavní DJ, nebo hypochondr? Podívejte se sami...
Poslední utkání podzimní části sezony zvládli, když na umělé trávě v Radotíně přehráli v dohrávce zálohu Olympie Dolní Břežany. Jinak ale první půlku soutěžního ročníku fotbalisté béčka Rapidu Psáry nemohou hodnotit jako úspěšnou. Tým, který de facto v každém zápase bojoval se sestavou, na podzim získal pouhých dvanáct bodů a do zimního spánku se uložil na jedenáctém místě.
pá 29. 11. 2024 - Mangl Martin
Spoluhráči očima kapitána: atlet, benchwarmer i blázen na svobodě. A kdo je nejchytřejší fotbalista v týmu?
Pro devatenáctku fotbalových Psár skončila podzimní část sezony mezi krajskou smetánkou úspěchem. Osmadvacet získaných bodů za devět výher a čtyři remízy katapultovaly mužstvo na druhé místo tabulky. A to je na nováčka krajského přeboru neuvěřitelný výsledek. Rapid se během čtrnácti podzimních duelů mohl opřít nejen o dva vyhlášené kanonýry (Jakub Tichý s Matějem Maškem nastříleli dohromady 25 branek), ale na celý tým, který pod vedením tří trenérů šlapal jako dobře nablýskané švýcarské hodinky.
Ambiciózní parta se teď uložila do zimního spánku, v prosinci má volno a do tvrdé dřiny se zase pohrne až na začátku ledna, kdy vše odšpuntuje společným soustředěním. Teď je však čas partu mladých fotbalistů malinko představit, a to díky kapitánovi Matěji Motyčkovi, který pro klubový web své spoluhráče (i trenéry) popsal. Ačkoliv toho řízný a nebojácný stoper letos především kvůli zranění moc neodehrál (6 zápasů, 551 minut), zná své kamarády a fotbalové kumpány víc než kdokoliv jiný.
Jakub Dvořák: Zrzavá zeď v naší bráně. Kuba je hlavně obrovský srdcař, i když bydlí ve vesnici vedle. Jakmile se dostane k míči, dokáže vyvolat infarkt svými kličkami na malém vápně. Když nevíte, kde je, stačí jít do hospody – je to milovník Kofoly. Patří k těm nejspolehlivějším hráčům týmu.
Matyáš Baxa: Můj velký kamarád, ale hlavně srdcař Psár. V podstatě jsme spolu ve Psárech od začátku, konkrétně od čtyř let. Sice nevypadá jako fotbalista, ale je to ligový bek – na hřišti přes něj neprojde ani myš. A rozhodně nesmím zapomenout ani na to, že je to skvělý DJ kabiny.
Jakub Kalbáč: Patří také k těm, se kterými jsem tu začínal hrát fotbal. Je to skvělý kluk, i když musíme slavit, když za trénink řekne víc než pět slov. Bezkonkurenčně patří ke klíčovým hráčům ve středu zálohy. Slyšet ho promluvit na hřišti je tak trošku zázrak.
Denis Kouba: Když si vybíráte na tréninku spoluhráče do týmu, jeho zvolíte jako prvního, protože proti němu hrát prostě nechcete. Také můj velký kamarád, který je silný, bojovný srdcař. Zahraje na jakékoliv pozici a dokáže tam vynikat. Není to dlouho, co má řidičák - ujišťuji, že běhá rychleji, než jezdí (smích).
Marek Šedivý: Jestli je někdo, kdo je nejchytřejší v týmu, určitě ukážu na Šéďu (gymplák). Udělal neuvěřitelný kus práce. To, jakou má fyzičku a driblink, je neskutečné. Je to skvělý parťák do týmu, ale taky do života.
Albert Hlaváček: To je náš atlet. Teď se konečně vrátil z dlouhodobého zranění, ale v plné síle. Jelikož fotbal kombinuje s atletikou, tak nám na hřišti ukazuje svou rychlost a sílu. Bez upravených vlasů na hřiště nenastoupí.
Jan Navrátil: Kluk, o kterém v týmu moc nevíte – v podstatě jenom, když dá gól. Na druhou stranu víte hodně. Každý druhý gól, co Navrc dá, se zapisuje k těm nejhezčím v zápase.
Jiří Suchar: Autíčko v záloze. Obdivuji na něm, co a kde si dovolí udělat s míčem, který mu jen tak někdo nevezme. Samozřejmě nesmím zapomenout, že je to takový šampónek – bez vůně a kapesníčků nenastoupí.
Marek Menšík: Klučina, kterému se u nás říká benchwarmer. Neskutečně na tréninku maká a prožívá každou situaci. Musím zmínit jeho legendární točení okolo míče, když ho má. Bohužel ho potkalo dlouhodobé zranění, ale vrátil se o dost silnější.
Tomáš Oborný: Trošku tišší, ale velmi pracovitý kluk. Je na tom skvěle fyzicky a také umí překvapit krásnými situacemi. Když dá gól, vždy si říkáme, že to není možné takhle trefit.
Pavel Švach: Talent, náš malý Pája. Výškově většinu asi nepřeroste, ale fotbalově už ano. Zaslouží si obdiv za to, co v jeho věku dokáže předvést s míčem. Už si od něj nechám podepsat míč – za chvíli nabere hodnotu.
Filip Pastierik: Jeden z našich nejmladších hráčů, ale není to vůbec znát. Pokud se někdo někdy bude vymlouvat na to, že je mladší a menší, tak Pasta to nikdy nebude. Za poslední rok se neskutečně posunul.
Matěj Mašek: Kdybych ho měl popsat jednou větou, tak řeknu: Neúnavný blázen na svobodě. Začínal tu s námi jako malý, odskočil si hrát výš, teď přišel zpět dovést kategorii U19 k postupu. Je až neskutečné, co dokáže naběhat a ubojovat soubojů za jeden zápas.
Pavel Sahula: Jestli je někdo, kdo nechce prohrávat a udělá pro to všechno, tak je to právě Sahy. Před sezonou k nám přestoupil a zapadl do týmu, jako by tu nebyl nováček. Nutno říct, že on patří určitě k důvodům, proč se nám daří. Je něco jako pípa na pivo – přestane jenom, když mu dojde tekutina.
Jakub Tichý: Nová posila do našeho týmu, která zapadla hned po pár trénincích. Pokud máte rádi smích, určitě je Tichajs pro vás. Nejenže s ním je sranda, ale je čest koukat, co dokáže poslat za střelu na branku. Zrzavých hroťáků je prostě málo.
Jakub Kalbáč starší: Dovolím si říct, že to je náš fotbalový tatínek. Od té doby, co jsme poznali hřiště a balon, je s námi až do teď. Patří k legendám psárské mládeže – nejen kvůli tomu, že má nejlepší šajtličku na Praze-západ.
Jakub Splavec: Jestli je někdo, kdo má velkou zásluhu za podzimním druhým místem, tak je to právě on. Trenér podle představ – skvělý povahou a tím, jak trénuje. Jestli někdo nechce a neumí prohrávat, tak je to právě náš tréňa, což je podle mě skvělá vlastnost. Bohužel má u mě i mínusy, jelikož je slávista, ale s tím se prostě musím smířit (smích).
Kryštof Kratochvíl: Když k nám přišel poprvé se představit, myslel jsem si, že je to nová posila. Kdyby se oholil a šel nám do zálohy, myslím, že by to nikdo nepoznal. Jestli je někdo, kdo má skvělého trenéra, co má vlastní podcast, tak vám nevěřím.
Jiří Kratochvíl: Náš velmi zkušený a takticky nadaný tréňa. Je pro nás důležité mít v týmu někoho jako je on. Ještě se mi nestalo, že by mi dal radu, která by byla špatná.
V minulém soutěžním ročníku postoupili do krajského přeboru, poprvé v třiadevadesátileté historii klubu. Ale v létě dlouho nevěděli, kdo je bude mezi elitou Středočeského kraje cepovat. Na poslední chvíli do týmu přišla trojice koučů, která si starší dorostence Rapidu Psáry vzala pevně pod svá křídla. A podzim trenérští parťáci Jakub Splavec, Kryštof Kratochvíl a jeho otec Jiří zvládli na jedničku. Výběr talentovaných mladíků dovedli k titulu podzimního vicemistra, navíc mu vštípili styl a tvář, které nenudily, naopak - bavily a hřály na srdci.