Nejlepším střelcem týmu byl na podzim Pavel Švach, jenž vstřelil sedm branek. Jistě by jich dal více, ale talentovaný šikula byl jednou z ústředních postav i v kategorii U19, kde mužstvu pomohl k podzimnímu titulu vicemistra. Nejvyšší vítězství si Rapid připsal proti Kazínu, který v domácím prostředí skolil 8:1. Nejvýraznější porážku si naopak připsal proti Benátkám nad Jizerou a Českému Brodu, jimž podlehl shodně 0:7.

Podzimní hodnocení trenéra týmu Michala Suchého

Jako každá věková kategorie má svá specifika, tak i ta mladšího dorostu není výjimkou. Když vypíchnu pro mne jedno z nejpodstatnějších úskalí této kategorie, které bezpochyby ovlivňuje individuální progres jednotlivce, tak je to určitě přechod ze základní školy na střední. Větší nároky na učení a dojíždění, to vše se podepisuje na účasti na trénincích. V součtu tak převládá v tomto ohledu zklamání, že se nedařilo konzistentně trénovat ve větším počtu. Naopak je třeba poděkovat a ocenit ty hráče, kteří mají tréninkovou docházku vzorovou.

Dále se dá určitě hodnotit dosavadní bodový zisk (na podzim mladší dorost posbíral deset bodů - pozn. redakce) a předvedené výkony. Tady je třeba brát v potaz nejzásadnější faktory, která hodnocení ovlivňují. Tedy úroveň a pravidla soutěže, skladbu týmu a pravidelné oslabovaní týmu na úkor staršího dorostu. Ale postupně. Za mě by nás trenéry měla současná forma soutěže, kdy se nesestupuje, tlačit k trpělivosti a snažit se o tzv. fotbal za každou cenu. Odpouštět s tím spojené chyby a prostě se snažit vychovat fotbalisty a ne odkopávače. Mrzí mne, že v soutěži, ve které defacto o nic nejde, nelze střídat hokejově, aby mohl být rozvoj hráčů co nejefektivnější.

Další věcí je pak skladba současného kádru. Je třeba si nelhat do kapsy a uznat, že pro některé kluky je úroveň soutěže, tedy krajský přebor U17, velká výzva. Možná někoho překvapí informace, že polovina týmu ještě dva roky zpět hrála okresní soutěž a nebyli v ní zrovna úspěšní. A co víc, máme v týmu kluky kteří hrají fotbal ani ne rok či dva. V tomto kontextu je pak pro nás zázrak či úspěch, že jsme schopni obrat o body větší města jako jsou Nymburk či Poděbrady. No a ve finále je pak jednoznačně na výkonech znát, když je tým oslaben o klíčové hráče, o které se pak zbytek týmu nemůže opřít a zároveň vedle nich výkonnostně růst. Není pak oslabena jen výkonnostní složka, ale zejména pak morálka zbytku týmu.

Když se tedy vrátím zpět k hodnocení podzimu, tak veškeré neúspěchy beru na sebe, protože jsem to já, kdo tlačí kluky vystoupit z komfortní zóny, řešit situace fotbalově. To pak odhaluje jednotlivé slabiny jednotlivců potažmo týmu a odráží se na postavení v tabulce. Chtěl bych, aby nakonec zaznělo, že si kluků neskutečně vážím. Jsou to velcí parťáci a byla radost s nimi pracovat. Velké díky také  rodičům, s kterými si troufám říct podařilo vybudovat nadstandardní vztahy. Ještě nás čeká společný poslední týdenní mikrocyklus a 8. prosince první kolo zimní ligy v Uhříněvsi. Po novém roce začátkem ledna pak soustředění v Rokytnici. Poté se s kluky rozloučím a budu je nadále sledovat a držet palce. Mají můj obdiv, jak se s okolnostmi perou.